Nūllá diēs sine līnea

Nūllá diēs sine līnea - ani den bez čárky, byla údajně zásada řeckého malíře Apella, kterému mj. snad vděčíme za portrét Alexandra Velikého. Díky Apellovi se stal tento výrok symbolem neúnavné pilnosti, pečlivosti a odvahy vydat se dosud neprobádanou cestou, kterou vede člověka touha po dosažení dokonalosti. Hlavně díky této neustálé touze zdokonalovat se (a bezesporu i díky svému talentu, který tak neustále rozvíjel) byl schopen Apellés vytvořit díla, která byla vzorem i pro o tisíc osm set let později žijící renesanční umělce. Když byl Apellés tázán, proč neustále přemalovává své obrazy, odpověděl prý prostě: "Maluji pro věčnost."
Protože čárka nemusí znamenat pouze tah štětcem, ale i tah tužkou a perem, veden touhou nezapomenout věty, které mne kdysi oslovili, rozhodl jsem se poznamenat si vše zajímavé, na co při studiu i ve volném čase narazím. Budou-li se tak následující řádky jevit jako nesourodé výroky choré mysli, mějte na paměti, že jsou to pouze střípky, odlesky odkazující k lidské touze po hlubším poznání pravdy a snaze žít lidský život v jeho plnosti. Jistě platí, že se mnoho z toho, co vnitřně utváří člověka a vede ho k přiblížení se dokonalosti, vymyká jakémukoliv zajetí slov. Přesto: Nūllá diēs sine līnea!

22.3.

Extra Christum nulla salus.
Eberhard Jüngel

29.1.
Existenciální pochybnosti jsou integrální součástí víry. Věřit znamená překonávat pochybnosti.
Paul Tillich


28.2.
Ježíš Kristus není na vše rychlá odpověď! Může pro nás být velkou otázkou.
Shirley Guthrie

27.2.
Živá hereze je lepší než mrtvá ortodoxie!
Shirley Guthrie

26.1.
Žádný z bohů nefilosofuje.
Platón


2015



21.12.
Joy is the simplest form of gratitude.
 ---
Radost je ta nejjednoduší podoba vděčnosti.

20.12.
If we lose our sense of the sacred, it is as though we have lost the light from the sun.
---
Pokud ztratíme náš cit pro posvátno, je to jako kdybychom ztratili sluneční svit.

19.12.
God moves by persuasion rather than by coercion, which is one reason that the mills of the gods grind so slowly.
 ---
Bůh uvádí věci do pohybu spíše přesvědčováním než donucením, což je jeden z důvodů, proč Boží mlýny melou tak pomalu.

18.12.
If God's purpose is light, then evil is the shadow cast by that light. It is the choice that God did not choose. It is the destiny that God did not intend for us in his Son Jesus Christ.

8.11.
Po sčítání lidu se tvrdilo, že naše společnost je ateistická. Ono je to jinak: naše společnost je především nábožensky nevzdělaná a zanedbaná. Lidé odmítají něco, co pořádně neznají.

14.8.
Je lepší být nespokojeným člověkem než spokojeným prasetem; je lepší být nespokojeným Sókratem než spokojeným bláznem.
John Stuart Mill

11.8.
Kdo zachází s druhým jako s otrokem, sám se otrokem stává.
Johann Gottlieb Fichte

10.8.
Není chybou pracovat na sobě a cvičit se v tom či onom, chybou je propadnout dojmu, že se tím stávám lepším člověkem a křesťanem.
Dietmar Mieth

9.8.
Nemilovaný člověk je člověk, který nemůže plně rozvinout své lidství.
Dietmar Mieth

4.8.
Naším úkolem není předělat svět od základů, ale konat to, co je na daném místě vzhledem ke skutečnosti potřebné.
Dietrich Bonhoeffer

3.8.
Dějiny vznikají tak, že přijímáme odpovědnost za druhé lidi.
Dietrich Bonhoeffer

30.5.
Posvátno je staré jako člověk. Bez něho by člověk nemohl pod pohledem smrti přežívat. Člověk může posvátno přemístit, ale žádná lidská společnost je nedokázala odstranit. Posvátno je kyslíkem naší tragické existence bytostí, na něž číhá smrt.
Pierre Chaunu

26.5.
Proč bych se z toho neměl těšit? Pro koho jiného to bylo stvořeno, když ne pro nás.
Kléméns Alexadndrijský o pozemských radostech

20.5.
Boha ctíme mlčením - ne, že bychom o něm nemohli nic říci nebo poznat, ale protože víme, že nejsme schopni ho chápat.
Tomáš Akvinský

17.5.
Smyslem studia filosofie není dovědět se, co mysleli jiní, ale dovědět se, jak je to s pravdou věcí.
Tomáš Akvinský


15.5.
Nic nemůže být přikrášleno cizím peřím 
Boëthius
 
Míní se tím asi toto. Všechno, co "máme", si osvojíme teprve tím, že se tomu sami připodobníme v nejvnitřnější komůrce existence; při posledním vyúčtování platí jen to, co "jsme", ne co "máme". Ne každá myšlenka, kterou můžeme myslet, a ne všechno, co je jako myšlené částí našich poznatků, nám skutečně náleží jako naše vlastnictví - ať je to reflektujícímu rozumu jakkkoli zřejmé, a ať s tím jakkoli vědomě souhlasíme. V této oblasti se přirozeně naskýtají tomu nejsubtilnějšímu sebeklamu přímo neomezené možnosti; hroutí se teprve, když krajní existenciální vážnost jim nedovolí žádnou výmluvu. Někdo sice může - jak to udělal Boëthius - napsat nejvýše duchaplnou knihu o Boží trojjedinosti, a přece - když jde o život a smrt - vyjde najevo, že z takového "vědění"  nedokáže čerpat skutečné ovoce a útěchu. Nikdo nemůže předvídat, jak obstojí v poslední zkoušce. Teprve v ní se však ukazuje, co nám skutečně patří a co ne. - Nemohlo by tomu být tak, ptám se sám sebe, že tento Říman Boëthius, vyškolený v Aténách, byl sice z upřímného srdce křesťanem, přesto se však v mezní situaci, v níž disponuje jen tím, co si skutečně osvojil,  opět "s hrůzou" cítí odkázán na výklad existence, v němž zůstala nejhlubší útěcha křesťanského mystéria němá? V žádné době, ať už byla jakkoli "křesťanská", nebyla víra a naděje člověku jednoduše k dispozici.
Josef Pieper, Scholastika: osobnosti a náměty středověké filosofie

13.5.
Život, to je ta nejtěžší zkouška. Mnoho lidí jí neprojde, protože se snaží opisovat od druhých.
Nevšimli si totiž, že každý člověk má před sebou list s jinou otázku.

11.5.
Hoc est Christum cognoscere, beneficia eius cognoscere.
(Poznat Krista znamená poznat jeho dobrodiní.)

10.5.

Historie, to je divadlo lidské zodpovědnosti.

23.4.
Uč se všemu: později uvidíš, že nic není zbytečné.

22.4.
Buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec!
(tj:„Neklaďte meze své lásce, jako váš nebeský Otec svou lásku neomezuje!").

21.4.

20.4.
Jsou tu množí, kteří hledají vědění pro vědění: to je zvědavost. Jsou tu jiní, kteří touží po znalostech, aby byli sami známí: to je marnivost. Jiní hledají vědění, aby ho prodávali: to je nečestné. Jsou však přece takoví, kteří hledají vědění, aby zušlechťovali: to je láska. A jsou opět jiní, kteří hledají vědění, aby se zušlechtili, to je moudrost.