Fotit se v restauracích s roztodivnou krmí nebo se předvádět se svými kulinářskými výtvory na facebooku a instagramu je dnes praxí zcela běžnou. Ač jsem doposud tomuto trendu úspěšně odolával, maje ho za projev nejvyššího narcismu a chlubilství, dnes udělám výjimku.
Byla by to bývala zcela obyčejná večeře, kdybych stoloval ve společnosti mých nejbližších, a ne pod přísným dohledem jednoho z vedoucích teologů světové reformace, Jana Kalvína, obklopeném nezměrným počtem svých biblických komentářů a listujícím ve Instituci, kdybych jedl vepřo-knedlo-zelo, a ne zamražené rizoto v papírovém obalu ohřívané v mikrovlnné troubě, a kdybych mastnotu zapíjel českým pivem, a ne džusem z floridských pomerančů. Byla by to úplně obyčejná večeře, kdybych neseděl za stolem v kuchyni vzdálené přes 8 000 km od domova, skoro sám v New Residence Hall v kampusu Columbia Theological Seminary ve státě Georgia.
Tímto bych tedy otevřel (pod štítkem "CTS") sérii krátkých článků, různých postřehů a fotografií z mého studijního pobytu v USA. Protože nejsem velkým fanouškem "spamování" na facebookových zdech mých přátel, v psaní blogu jsem našel (snad) příjemnější a užitečnější alternativu, jak "o sobě dát vědět", aniž bych tak někomu lezl na nervy neustálými příspěvky na sociálních sítích.
|
Je snad víra to, že ničemu nerozumím a pouze podrobuji své přesvědčení učení církve?
Jan Kalvín