Snakker du norsk? Aneb co se dělo po příjezdu do Norska...

Začneme od začátku... Ještě před půl rokem jsem se těšil na zasloužené dlouhé letní prázdniny až do konce září, které mi byli v předchozích dvou letech studia odpírány. Zatímco studenti jiných oborů užívali volna, my, studenti teologie, jsme celé září strávili každodenním studiem jazyků. Bylo tedy na co se těšit! Nicméně, mé plány na léto se rozplynuly v momentě, kdy jsem si za zemi pro svá budoucí studia zvolil Norsko. Nejenom, že semestr začíná již v polovině srpna, ale vzhledem k tomu,že jsem byl úspěšný v žádosti o předcházející jazykový kurz norštiny mi začínala škola již v 17. července. Jakmile jsem tedy úspěšně zakončil akademický rok zkouškami a účastnil se každoročního English campu, už jsem balil na rok do Skandinávie. Přestože do Norska jezdí Student agency třikrát týdně, rezervoval jsem si autobus z polského města Legnice, abych se do Osla dostal včas na již zmíněný třítýdenní kurz norštiny. Pominu-li, že jsme cestou do Legnice, kam mě vezli rodiče autem, zabloudili, a tak spoj málem nestihli, proběhlo skoro vše hladce. Najít cestu na trajekt mi pomohl Polák, který zanechal zvukaření loutkového divadla v Krakowě, a šel si přivydělat na norskou farmu. Za 1 měsíc si tu vydělá tolik, co v Polsku za půl roku. Na centrálním autobusovém nádraží mě cca po hodině čekání  vyzvedl John z Ghany  (jednoduše na mě zapomněl), u kterého jsem mohl 1 noc přespat, protože o víkendu jsem se nemohl do své studentské vesničky nastěhovat. John a jeho žena mají dvě malé děti, se kterými jsem se ihned skamarádil. John mi zařídil ruter (zdejší open card), norskou SIM kartu a pomohl mi rychle se zorientovat v Oslu. Byl jsem rád, že jsem mu pak mohl darovat láhev moravského vína, polské karamelky pro děti a domácí bylinkový čaj na vyjádření mých díků. U Johna jsem také poprvé ochutnal tradiční norský sýr s karamelem - brunost, což v překladu jednoduše znamená "hnědý sýr".
Norština není těžký jazyk. Jste-li Němec, norsky už vlastně trochu umíte. Přestože jsem neměl žádné předchozí  znalosti, byl jsem přidělen do pokročilého kurzu, který nahrazoval celé půlroční studium (zřejmě si mysleli, že když umím anglicky, španělsky a trochu latinsky, řecky a hebrejsky, intenzivní kurz pro mě nebude problém...). Jaké bylo moje překvapení, když jsem zjistil, že všichni ostatní studenti už norsky v podstatě umí... Tempo kurzu bylo děsivé. Mojí záchranou byla Leonie, která již mluvila plynně švédsky (norština pro ni tedy nepředstavovala žádný problém) a byla ochotná neustále odpovídat na mé hloupé dotazy. Jak jsem již říkal, pro Němce norština není problém. Jak mi sami řekli, neví-li slovíčko, řeknou ho prostě německy s jistou změnou výslovnosti a na 60% se trefí. To však nebyl můj případ, a tak jsem se učil od rána do večera. Vize neúspěšného složení závěrečné zkoušky a vracení stipendia, které mi bylo přiděleno, byla vedle touhy po znalosti nového jazyka, dostatečnou motivací ke studiu. Tři týdny kurzu norštiny utekly neskutečně rychle. Závěrečný test jsem nakonec úspěšně složil a spolužáci z kurzu jsou mými nejlepšími kamarády doteď. Na otázku, zda-li mluvím norsky už s klidným svědomím odpovídám: "Ja. Jeg snakker bare litt norsk." Nic to ovšem nemění na faktu, že celý kurz jsem započal odvážným výrokem "Rád mluvím párek," a do diktátu, který byl nedílnou součástí závěrečné zkoušky, jsem napsal, jak je zábavné rodit v Oslu nové kamarády...

Norština má kromě nám známých písmen 3 speciální znaky... Zajímá vás jaké? Nezbývá než odkázat vás na video týkající se norské abecedy níže (z nějakých mně neznámých důvodů si v něm Norové dělají srandu z americké konzumní společnosti...)